Patrik Proško

To bylo tak. Byl čtvrtek a my jsme se z jižní části ostrova přesunuli na tu severní abysme doplnili zásoby. Na severní straně ale pršelo. Kam pojedem Patriku a co budeme dělat dalšího, máš vymyšlenej další projekt? No nemám, odvětil jsem zoufale, nepotkal jsem další správný místo, tak teď ani nevim co mám dokoupit za materiály. Doporučte mi náký místa. No můžeme jet do hor na týhle straně ostrova, jsou tam vádí, pouštní růže i dračí stromy i jeskyně jen na týhle straně ostrova teď prší a ještě asi bude, byly tu teď v Hadibu záplavy. Jo příroda je tu krásná to jo, povídám, ale bude už podobná co jsem viděl a jsem tu hlavně i kvůli projektům, chtěl bych udělat ještě jeden. Ok, je to na tobě, tak kam teda jedem? Pojedem tedy na tu planinu pouštních růží, tu jsem ještě detailně neprozkoumal, jen mám všechno úplně vybitý a kdyby se mi tam podařilo něco vytvořit, tak už to ani nemám jak zdokumentovat. Můžeme se stavit někde kde je elektrika? No můžeme jet ke mě domu, bydlim kousek od města a u mě si můžeš všechno dobít říká řidič Hamid. Tak jo, super, díky, tak jedem. Když jsme přijížděli k jeho domku, přímo před nim byl vybrakovaný vrak auta a kolem se povalovaly hromady kamenů a najednou se mi to všechno spojilo. Všechno do sebe zaklaplo, představa, koncept, materiály i zázemí, ten vrak stál přímo před vchodem do jeho domku. Kluci šlo by tady udělat tenhle projekt? vysvětlil jsem jim představu a udělal skicu. Chtěl bych postavit dům uvnitř toho vraku tady z těch kamenů. Koukali na mě s úsměvem a říkali, jo to by šlo. Jenže já už mám jen tři dny na to to postavit a jeden den potřebuju na dokumentaci. Jo to zvládnem, utvrzovali mě. To byl čtvrtek večer. A pak se začali dít neskutečný věci, my jsme ten domek i se střechou postavili za 2,5 dne!!! Už v pátek ráno byly na místě pytle s cementem, plachta na přikrytí kdyby pršelo, už bylo vyřízený povolení od leadra vesnice a souhlas majitele pozemku i kamenů k realizaci a hned ráno jsme taky přivezli korbu písku. Byly navezený barely vody a objednanej stavitel i s přidavačem, který už tam stáli připravený když jsme se vrátili s tim pískem!! A už v poledne jsme měli vystavěnou první řádku pod kolama. A všichni pomáhali nosit kameny, míchat beton, nosit vodu, srovnávat okolí aby se stavitel nezdržoval. V pátek večer byla víc než třetina hotová. Ale abych to stihnul do odletu do Ománu i s dokumentací, potřeboval jsem to urychlit. A tak povídám, bylo by možný objednat na sobotu ještě dalšího stavitele s přidavačem, at může stavět z druhý strany? Jo jasně že by to šlo. A v sobotu ráno byli připravený na stavbě další dva týpci! Tak super, zdá se že stěny stíháme, ale nemám vyřešenou střechu, řekl jsem jako rodilý stavbyvedoucí, nevim z čeho ji udělat a kde to něco sehnat. Převis teď takhle rychle nevybetonuju jak tu máte udělaný ty ostatní baráčky, ale viděl jsem že taky používáte vlnitej plech, našel by se? Jo my tomu říkáme subusta, je to podobný, ale má to nasílení z pěny kvůli izolaci. To je super, to bych bral, jen kde to sehnat a čim to řezat. Vim o jednom zničeným kempu po cyklonu říká jeden ze stavitelů a tam jsou takový menší kusy, večer se tam zajedem podívat. A tak jsme po práci jeli. Bylo to v poušti na písku a byly tam přesně velikosti co by se mi hodili, neuvěřitelný. To řezání když nemáte nářadí jsem si neuměl moc představit. Jen jednu jsme museli pak rozříznout, řezali jsme ji plátkem na kov a pak zednickou lžící a kladivem, viz videa. Musíme se jít zeptat majitele jestli nám to prodá, nebo pronajme. A vy víte komu to patří? Jo, to patří místnímu sultánovi. Je to syn předchozího sultána, kterej tady na Sokotře a části území v Jemenu vládnul, říkali mi. Cože? Takže já budu mít možná střechu od sultána? No snad jo, snad bude doma a jeli jsme to zkusit. Byla už noc. Přijeli jsme k takový samotě v přírodě a měli jsme štěstí, sultán doma byl a přijal nás. Místnost to byla prázdná, jen na zemi pár matrací a konvice s čajem. Měl okolo sebe ještě pár přátel kteří všichni žvejkali náký zelený listí, místní speed. Nalili nám čaj a proč prej jsme přišli, koukali na mě trochu překvapeně co dělám u sultána já, běloch. Moji průvodci mu začali vysvětlovat co jsem zač a co dělám sokotránksy a já pak musel ukázat video našeho náčelníka Václava Havla, to většinou funguje a pak taky předchozí projekty co jsem na Sokotře zatim udělal. A sultán na to vše koukal a začal se usmívat. Říkám, potřebuju střechu na muj další projekt, prodáte mi ty plechy prosím? A sultán povídá, vem si je zadarmo, mě se to líbí!!! Takže v neděli ráno jsme měli střechu na místě, sultán nám jí sám přivez, dostavěli jsme stěny, nahodili střechu a ještě v neděli odpoledne už jsem mohl fotit a stihnul jsem západ slunce! Předtim ani jednou nebyl a potom taky už níkdy. Patriku a proč to nemá dveře, ptali se mě. Má to dveře i okna jen jsou zazděný. No jo, ale proč jsou zazděný? Já vim, je to strašně zvědavá otázka. Všichni by na ni chtěli odpověď, ale ona zůstane navždy zahalena tajemstvím.