Patrik Proško

Výřez koncentruje představu domova do přesně vymezeného prostorového fragmentu. Část obytného interiéru je fyzicky vyříznuta do geometrického objemu, na jehož hranicích končí nábytek, koberec, knihy i jednotlivé předměty. Z kontinuální reality tak zůstává zachován jediný izolovaný výsek. Domov zde není chápán pouze jako konkrétní místo, ale jako prostor osobní paměti, bezpečí, odpočinku a představ. Knihy věnované vzdáleným zemím zároveň obracejí pozornost ven, ke světu existujícímu za jeho hranicemi. Uzavřený prostor domova se tak paradoxně stává místem, odkud lze v představách překračovat jeho fyzické limity. Princip instalace vychází z vyjmutí části reality a jejího přesunutí do nového kontextu. Samotný akt výřezu mění běžnou situaci v autonomní objekt a umožňuje vnímat jako celek něco, co je za normálních okolností pouze nenápadnou součástí každodennosti.