Patrik Proško

Objekt vzniká spojením nalezených předmětů z muzejního depozitáře do jediného kompaktního celku. Nábytek, lyže, kufry a další předměty spojené s domovem, volným časem a cestováním se vrství a vzájemně prorůstají, jako by bylo možné všechny základní životní jistoty soustředit a uchovat na jednom místě. Uvnitř této nahromaděné hmoty se však objevuje malé okno. Pohled skrze něj odhaluje miniaturní svět s postavou cestovatele. Do zdánlivě uzavřeného a bezpečného prostoru tak vstupuje představa něčeho, co leží mimo něj. Instalace staví proti sobě dvě přirozené potřeby: touhu po zázemí a jistotě a současně potřebu překračovat jejich hranice. Domov poskytuje bezpečí, ale pohled z jeho okna může směřovat ven. K cestě, neznámému a představě svobody.