Patrik Proško

Socha a Prostor

Městské Divadlo Kolín 2015

společná výstava

Socha a Prostor

10. ročník kolínského výstavního cyklu - Keramické setkání tentokráte s podtitulem Socha a prostor. Studoval jsem keramiku na SPŠK v Bechyni a pak i dva roky na vysoké, ale pro mě je to příliš těžkopádná a úzkoprsá technologie nákladná na čas i na peníze. I proto jsem se uchýlil k výhodám nových technologií a materiálů, které keramiku v mnoha ohledech nahrazují. Hlavně kvůli svému jednoduššímu technologickému zpracování, které je za dosažení pro mě důležitých kriterií méně náročné na čas a na peníze. Jednou z mála předností keramiky jsou její fyzikální vlastnosti využívané v technickém průmyslu a dokonce i v kosmonautice – tvrdost a slinutost materiálu páleného při vysokých teplotách a žáruvzdornost. A pak je tu to, co jsem si pro sebe nazval „pravěký gen“, tedy jinými slovy tradice, která je s keramikou spjatá již od paleolitu a díky níž si neumíme příliš představit, že bychom jedli a pili z něčeho jiného než z keramiky. Tedy technika a užitek, popřípadě design jsou obory ve kterých si keramika stále drží svou atraktivitu, ale v umění je vidět již zřídka. Už i keramická škola v Bechyni vymazala slovo „keramická“ ze svého názvu a to se jím pyšnila více než 100 let, od roku 1884 do roku 2009, kdy pak byla přejmenována obecně na Střední uměleckoprůmyslovou školu. Bývala to prestižní výběrová škola na které studovali keramiku i studenti ze slovenska a ze zahraničí, ale dnes o toto řemeslo zájem mladé generace klesá. Vytlačují ji nová média. Už není třeba něco příliš umět, škola bere každého, kdo se na tento obor hlásí, aby naplnila státní normy a talentové zkoušky se staly spíše formalitou. Tím pádem klesá i snaha se někam dostat o něco bojovat a určitá řekněme řevnivost mezi studenty také chybí. Tím klesá i jejich úroveň a potažmo úroveň keramiky jako takové. Z mého pohledu je keramika v úpadku a potřebovala by reformu. Rozbíjení tradice jako nový začátek - 100 let stará hliněná forma na bábovku, tradiční porcelánový podnos z Dubí zvaný "cibulák", talíř z diturvitu od dnes již tradiční firmy Ditmar Urbach s tradičním, ještě socialistickým dekorem a jakousi moderní vsuvkou v této instalaci z tradičních tvarů a vzorů je keramický nůž. Ze střepů stoleté formy na bábovku jsem slepil novou zreformovanou formu dotvořenou modelací z hlíny, do které jsem následně upekl bábovku. Ta měla z této reformy nový tvar, u kterého byl však ještě patrný tvar původní. Vystavil jsem ji na obdobně zreformovaném porcelánovém podnose, kde jsem ji naporcoval zreformovaným keramickým nožem a servíroval pak na zreformovaném diturvitovém talíři. Reformu zde chápu nejen jako změnu tradičních tvarů a vzorů, ale i postupů a způsobu uvažování v tradičním řemesle, na které je keramika vázaná a na kterém je vlastně i závislá. Rozbíjení na malé kousíčky a následné skládání původní věci v jinou je pro mě určitá metaforická paralela ke skupinové terapii léčby závislostí. Pracuje se zde podobným způsobem s psychicky nemocným člověkem, který je dlouhodobě ničen fixací na nějaký druh patologického konání (např. závislosti, apatické stagnace, sebepoškozování apod) Aby se docílilo odklonění této fixace jiným žádoucím směrem, je psychika jedince podrobena psychoanalytickému a často bolestivému rozkladu osobnosti na malé části, ze kterých se pak následně skládá, nebo utváří osobnost nová. Osobnost, která získává nadhled nad svou situací a nad sebou samým a je schopna díky tomuto nadhledu dát svému životu nově rozvinutý směr oproštěný od primární závislosti. Tato patologická zkušenost se posléze stává cenným zdrojem informací k poznání a rozvíjení sebe sama. Prvopočátek úspěchu tohoto přerodu je však nejdříve v plném uvědomění potřeby změny a následné vlastní rozhodnutí k činu. Rozhodnutí upřímné a postavené na stabilních základech. I závislost na tradici je mocná a má své patologické projevy. A u keramiky zvášť.

Socha a Prostor
Socha a Prostor
Socha a Prostor
Socha a Prostor
Socha a Prostor
Socha a Prostor
Socha a Prostor

cs