Patrik Proško

Anamorfní portrét spisovatele Franze Kafky (1883–1924) vychází z motivu proměny, který propojuje Kafkův literární svět s principem samotné anamorfózy. Nejde o ilustraci Kafkovy stejnojmenné novely, ale o práci s proměnou významu, při níž se zdánlivě nesouvisející věci skládají do nového celku. Instalace je koncipována jako pracovní stůl spisovatele. Psací stroj umístěný uvnitř hlavy zastupuje mozek, zatímco okolní kompozici tvoří psací potřeby, stránky Kafkovy novely Proměna, stará váha, lupa, svíčky a další předměty, které mohly patřit na spisovatelův stůl. Mezi stránkami se objevuje hmyz odkazující k Řehoři Samsovi, hlavní postavě novely Proměna, která se jednoho dne promění ve hmyz. Malé měřítko instalace zároveň zásadně omezuje prostorovou toleranci anamorfní kompozice. Jednotlivé detaily jsou tvořeny velmi drobnými předměty a jejich poloha musí být určena s přesností na několik milimetrů, protože i nepatrný posun může narušit čitelnost výsledného portrétu.