Patrik Proško

Tvary tahů jsou sérií intervencí do nalezených obrazů, které oddělují zobrazovaný námět od fyzického rukopisu původního autora. Vybrané části malby jsou překryty černou plochou a reliéf jednotlivých tahů štětce nebo jiného malířského nástroje je následně zvýrazněn bílou linkou. Barevná iluze prostoru a předmětů tak ustupuje samotné struktuře malby. Intervence nesleduje obrysy zobrazovaných motivů, ale způsob, jakým byly vytvořeny. Směr, délka, rytmus a charakter jednotlivých tahů odhalují pohyb ruky i použitý nástroj a zpřítomňují proces, který v dokončeném obraze zpravidla zůstává podřízen výslednému námětu. Výrazně je tento princip patrný například v krajině Dietera Küpperse, kde jsou horské masivy modelovány špachtlí tvrdými a lomenými tahy, zatímco okolní obloha malovaná štětcem vytváří měkčí a plynulejší strukturu. Po sjednocení barevnosti černou plochou se rozdíl mezi oběma způsoby malby stává téměř grafickým záznamem autorova rukopisu. Každý obraz série vytváří podle techniky a způsobu práce původního autora jinou kresbu. Tvary tahů tak staví do vzájemného vztahu dvě podoby malby: iluzi vytvořenou barvou a fyzický záznam gest, nástrojů a materiálu, jejichž prostřednictvím tato iluze vznikla.